Návštěva na české ambasádě v Bogotě

sobota 18. červenec 2009 02:37

návštiva na eeské ambasádi v Bogoti jedini s rouškou

Konečně jsem se odhodlala a vyrazila na českou ambasádu. Dokonce jsem kvůli tomu nešla do práce, protože tam mají otevřeno jenom dopoledne.

Je to až na 114 ulici, tzn. hodně daleko, ale zvládla jsem chytnout správný autobus a dojet až na místo. Kromě obvyklé prohlídky jestli nemám v kabelce bombu, jsem si musela přede dveřmi nasadit roušku a po rukou rozetřít antibakteriální gel. Na novou chřipku už v Kolumbii zemřelo sedm lidí, z toho pět v Bogotě. Příští týden se kvůli tomu mění rozvrh ve školách. Tam, kde teď začínají už v půl sedmé (školy pro nejmenší děti a školky), budou začínat o hodinu později. A to proto, jak říká kolumbijský deník El Tiempo, že mezi čtvrtou a šestou hodinou ráno dosahují teploty v Bogotě nejnižších hodnot, což podle odborníků způsobuje, že se děti na sebe ve školních autobusech více mačkají, neotvírají okénka a tím pádem se může virus lépe rozšířit (což zní opravdu pozoruhodně a nevím jestli to pomůže tomu, aby se chřipka dál nerozšiřovala, ale začínat později je rozhodně dobrý nápad). Dneska byly všem dětem ve školách rozdány balíčky se šálami a kapesníky, učitelé musí nosit roušku. Nevím jestli se to týká i mé školy, kdybychom začínali o hodinu později, vůbec by mi to nevadilo. Nosit roušku by mi vadilo víc, dneska jsem si na ambasádě vyzkoušela, že to není moc pohodlné. Každopádně, roušky tu nosí téměř všichni lidé, kteří pracují s jídlem - v kavárnách, některých restauracích a v supermarketech.


Na ambasádě jsem vyplnila papírek se svými údaji, aby mě mohli pozvat na oslavy 28. října a krátce pohovořila s panem velvyslancem. V kontaktu s ním už jsem si mohla naštěstí roušku sundat. Ve stejné budově sídlí i velvyslanectví Kanady. Potřebuje pan kanadský velvyslanec vízum, pokud jde na návštěvu ke svému českému kolegovi o patro výš? Zpátky jsem šla pěšky, severní část města je neuvěřitelně luxusní, všude výstavní obytné domy, celé z cihel a s okny přes celé patro. Před každým druhým služky v uniformách a pracovních zástěrách s hadicí omývaly vjezd do garáže, myly okna nebo vytíraly podlahy. Bohatství je tu cítit na každém kroku, některé domy jsou ohrazené vysokými ploty s ostnatým drátem a přísně hlídaným vjezdem. Jak jsem se postupně přibližovala k domovu, ubývalo luxusu a přibývalo upřených pohledů. Začíná mi to být opravdu výrazně nepřijemné. Každý třetí čtvrtý člověk na mě zírá, a to velmi upřeně, někteří se i otočí, nebo mě předejdou, aby se lépe podívali. Dneska jsem dokonce z hloučku poměrně normálně vypadajících lidí zaslechla "gringa", což je někdy poměrně hanlivé označení pro cizince. Společenskou třídu už poznám podle pohledu. Ti z bohaté vrstvy si mě nevšímají, ani mě nezaregistrují. Střední třída mi věnuje dlouhý, upřený pohled. Ti nejchudší se i zastaví a něco na mě pokřikují. Nikdy by mě nenapadlo, že vypadám tak jinak. Sama si jiná vůbec nepřipadám, sice tady mají všichni tmavé vlasy, ale najdou se i lidi se světlými. Když jdu po ulici, patřím mezi vyšší (Kolumbijci jsou poměrně malí), ale stejně si nepřipadám tak odlišná. Domů jsem pomalu doběhla, úplně zdrcená ze všech těch pohledů, které sice neznamenají nic zlého - jde jenom o jejich zvědavost, nejsou tu moc zvyklí na cizince - ale stejně je mi to nepříjemné. Musím si co nejdříve zvyknout.

Anna Žilková

PihaVýsostné území07:3522.7.2009 7:35:36
la.miAnicko,pridavam se k Nuli07:1019.7.2009 7:10:17
NULI - NulíčkováAničko, určitě14:0018.7.2009 14:00:00
NaďaTaké jsem08:4718.7.2009 8:47:00

Počet příspěvků: 4, poslední 22.7.2009 7:35:36 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Anna Žilková

Anna Žilková

Tři měsíce v Bogotě na pozici učitelky angličtiny ve škole v jednom ze slumů. Kulturní šok, spousta problémů i nových a nezapomenutelných zážitků. Poznatky ze života deseti miliónů obyvatel tohoto kolumbijského velkoměsta.

Studentka z Prahy se špatnou španělštinou, která se rozhodla odjet na prázdniny do Kolumbie.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy